Další rok s ULL

Skončila třetí sezóna (2011), kdy usedám za knipl letadel. Získal jsem kvalifikaci řízených letů VFR (loňský plán tedy splněn) a teď velmi čerstvě i kvalifikaci vlekaře. Současně jsem dokončil pilotní průkaz kluzáků - GLD. S náletem na ULL jsem letos moc nepohnul, protože mi většinu času zabral výcvik na GLD. Občas jsem sice vklouznul do Dynamika osvěžit své schopnosti, ale spousty času jsem strávil kolem Blaníka buď v kokpitu, nebo jako pomocník svých spolužáků. GLD jsme dělali ve třech, zejména manipulační časy nám žraly jeden den za druhým. Vzhledem ke kratší dráze LKBA jsme nuceni po každém přistání tahat Blaníka zpět na start. Výsledkem jsou 3-4 starty na člověka denně, což je bída.

V jednom článku jsem kdysi napsal, že se GLD vyhnu obloukem. Po roce poměrně intenzivního létání s ULL jsem nějak začal ztrácet motivaci k "bezcílnému poletování". Jako introvert nemám potřebu korzovat českými letišti a zapíchávat do mapy špendlíky, kde všude už jsem byl. Létání kolem komína časem omrzí, byť jsem tomu nevěřil. Tak nějak jsem povozil lidi kolem sebe, ale nikoho to nechytlo tak, aby se mnou usedal do letadla častěji. Občas jsem se cvičně proháněl po CTR nebo TMA, ale to taky nevydrží věčně, sbohem JE Dukovany. Na jaře 2011 se u nás v AK vyloupli 2 zájemci o výcvik GLD. Chvíli jsem tak pokukoval a pomalu si připouštěl, že bych se třeba přidal a zkusil to. Pak jsem jednou vezl z letiště domů instruktora, tak jsem se tak zeptal jestli bych se třeba mohl jestě přihlásit, když už začali. Prej jsem se mohl rozmyslet dřív, ale teorii si doženu a k létání se zrovna chystají. Tak jo, zkusím to, třeba mě to bude bavit. Světe div se, zažral jsem se do Blaníka jak lýkožrout do kůry. Větroň je jiná liga.. nechci použít slova horší/lepší/zajímavější, nechci srovnávat, nechám to otevřené. V následujícím roce bych se chtěl věnovat vlekání a plachtění. Snad se mi podaří uletět něco ze stříbrného C a když Bůh a VLP někdy dají, přeškolit se na jednosic větroně (Orlík, Astir).

Update léto 2012. Svůj čas v kokpitu dělím mezi vlekání a plachtění. Obojí mě baví, byť je vlekání často docela řehole :-) Vlekání mi dalo strašně moc, je to ohromná škola. Mám to štěští, že jsem převzal vlekařskou štafetu od kolegů, kterým se uvolnily ruce na jiné činnosti, takže jsem u vlečné první na řadě. Zatím to vypadá na fajn sezónu.