Rok pilotem ULL(a)

Tak, a teď co napsat, aby to nebyla nastavovaná kaše. Jednou větou - pohltilo mě to. Nejdříve zopakuji poděkování svým instruktorům - dobře jste mě to kluci naučili, mám od vás skvělé základy a od těch současných z AK se učím dalším věcem. Přidám poděkování své ženě - dík, že to snášíš, víkend co víkend bez manžela. Jsem na letišti skoro pořád, když se nelítá, tak se o tom aspoň kecá. Původně jsem si myslel, že po sezóně letiště usne zimním spánkem .. ne, neusne.

Napíšu ve zkratce co následovalo po výcviku. Vrátil jsem se do AK Břeclav. Náhoda tomu chtěla, že jsme v té době zrovna získali Eurostara do našeho leteckého parku a já jsem tak byl po našem VLP druhý, kdo mohl s Eurostarem létat. A tak jsem létal, co penízky dovolily. K prvnímu výročí zahájení výcviku (květen) jsem dotáhl nálet na celkových 100 hodin. Během toho roku jsem se sžil s letadlem a pomalu mi začalo docházet, že bych se chtěl posunout "někam dál". Přeškolil jsem se na bílou perlu našeho AK, na ULL WT9 Dynamic. Pro nás je to klíčové letadlo, slouží jako vlečná k větroňům. Laminátový brus ladných tvarů mě na nějakou chvíli posadil zpět "do školních lavic". Proti jednoduchému a "kochacímu" Eurostaru s 80hp motorem a pevnou vrtulí je Dynamic raketa. 100-koňový Rotax se stavitelnou vrtulí žene aerodynamicky čisté letadlo vzduchem lehkostí dravce. K tomu přibylo úkonů (přepínání nádrží, předehřívání karburátorů, klapka chlazení oleje .. ), výrazně se zhoršila viditelnost z kabiny (proti EV97) a na přistání je to potvora potvorná, když chce člověk opravdu pěkně sednout. Obvykle totiž pilot zjistí, že potřebuje ještě tahat a ono už není kam. Práááásk následuje vzápětí a sprostých slov nepočítaně provází opouštění ranveje. Nicméně, během léta jsme se rychle skamarádili a dnes létám téměř výhradně s Dynamikem (s vyjímkou když vezu někoho, kdo se chce pokoukat po krajině. Na to volím Eurostara, k tomuto účelu jedinečný stroj). Král je mrtev, ať žije král. .

S Dynamikem jsem se také poprvé odvážil letět do řízených prostorů TMA/CTR. Dlouho jsem se k tomu odhodlával, měl jsem obavu abych si neuříznul nějakou ostudu, ale dopadlo to dobře. Dnes když chci někam letět, nakreslím si rovnou čáru a vše co je potřeba po cestě odkomunikuju. Dříve jsem hledal cestu jak vše obletět, nadletět nebo podletět, jen abych proboha nemusel ladit "brňáka" :-) Naopak když jsme se v létě vraceli z výletu a letěli jsme proti podvečernímu slunci, záměrně jsem nastoupal do TMA, abych mohl využít služeb ATC v mizerné viditelnosti jako důsledku oslnění. Často potkávám "němá" letadla, kde se vzal tu se vzal zatímco v éteru je ticho. Nevím jestli mají piloti strach pípnout do rádia, nebo to jen nepovažují za nutné, ale je to na přesdržku - fakt nebezpečná věc. Vždycky a zásadně když letím, poctivě ladím frekvence prostorů a ATZ letišť a hlásím a hlásím. A ejhle, v časech a místech, kde bych dal skoro ruku do ohně že tam nikdo není, se ozve další letadlo.

Další plány - aktuálně bych si chtěl zapsat kvalifikaci řízených VFR a pomalu do budoucna pokukuju po kvalifikaci vlekaře. Kromě toho uvažuju o rozlítání výcviku GLD (Blanííík), ptže jednak se mi to líbí a druhak se s tím pěkně polétá v počasí, kterému plachtaři říkají "termika", zatímco my spíláme "zkurveným turbulencím". A taky, zkuste chodit víkend co víkend na letiště a utáhnout ULL z platu, byť slušného. Dokud jsem lítal 20-ti minutové skoky "kolem komína", tak pohoda, ale výletíček hodina tam hodina zpět pořádně zatřepe prasátkem. Výborným nápadem je namontovat na letiště webcam, to je pak parádní způsob mučení, když jsou fondy prolítané a výplata v nedohlednu. Takže tak, to je asi všechno a pokud to někdo čte, ať vám to lítá.