Výcvik pilota ULL(a) na vlastní kůži - díl XVIII

Den jednadvacátý. Dnes mě čeká navigační let na nejméně 200km a nejméně 2h 5min, přičemž musí být splněny obě podmínky. Vzhledem k cestovní rychlosti Eurostara 150km/h musíme let naplánovat na takových 280km, nějaký ten čas zabere přistání po cestě. Moje snaha prosadit jako jeden z otočných bodů Břeclav, coby mé bydliště, že bych tam konečně zavítal, vzbudila jen úsměv. "V žádném případě, aby ti to něco dalo, poletíš tam kam to neznáš ani ze země, ani ze vzduchu". Probrali jsme potřebnou teorii a Petr vybral trasu Vyškov, Nedvědice, Přibyslav, Chotěboř, Skuteč s přistáním, Vysoké Mýto, Uničov, Vyškov. Zakreslil jsem trasu do mapy a provedl navigační přípravu - kursy, časy, frekvence letišť, prostory, meteo situace. 12:04 místního času mých hodinek jsem přidal plyn a vyrazili jsme vstříct dobrodružství. Nalétli jsme pravým půlokruhem nad letiště, nad jeho středem jsem nabrali kurz Nedvědice a zapnuli hodiny.

Prvním orientačním bodem byl vysílač Kojál, měli jsme ho minout těsně vlevo. Mapa v klíně, nákoleník, tužka, do letadla praly termické proudy posílené mechanickou turbulencí. Nevěděl jsem co dřív a už teď v prvních minutách mě to vyloženě sralo, řeknu to naplno. Stěží jsem ovládal letadlo, natož se hrabat v mapě. Kurz kterým jsme měli letět byl celkem k ničemu, protože jak letadlo poskakovalo v ovzduší, to samé dělal kompas. Deset stupňů žádná míra, letět podle toho nešlo (ale ani to není hlavní navigační instrument). Hned od začátku mě Martin nutil sledovat cestu a mapu a neustále srovnávat naši polohu s tím kde máme být. Tak nějak jsem se začal chytat až jsme míjeli Kojál. První otočňák Nedvědice jsme nalétli pěkně s odchylkou asi 300m. Na mapě nesouhlasila poloha Perštejna vůči dědině (na mapě je značka severně, skutečnost jižně). V Nedvědicích jsme se nepodívali na čas, jak jsme řešili polohu hradu, ale nijak to nevadilo. Sečetli jsme první úsek s druhým a čas pak zapíšeme nad Přibyslaví. Po cestě průběžně přelaďujeme rádio na frekvence míjených letišť, zatím hlásí Martin, já na to nemám čas. Navigujeme výhradně podle mapy, čára vede přesně mezi Blanskem-Rájcem Jestřebí, tak to říznem na střed silnice co je spojuje. Průběžně přitom stále ověřujeme, že Blansko je opravdu Blansko, Rájec Rájcem, platí to pro všechny význačné body orientace.

Pokračujeme na Přibyslav. Další opravu kursu a polohy musím udělat před Novým Městem N/M, opět jsme díky snosu větru více vpravo. Tady mě bohužel Martin přehlasuje, já se orientuju špatně a letěl bych rovně. Poměrně rychle jsem utlučen argumentem, že Žďár máme minout po levém okraji a pokud neopravíme kurs, rozhodně na levý okraj nedoletíme. Po chvíli pak dosáhneme Přibyslav a točíme na Chotěboř. Následně po krátkém úseku se nad Chotěboří vydáme směrem Vysoké Mýto, kde pak z kursu uděláme krátkou odbočku do Skutče. A už to začne.. mám napsaný kurs 235, což je evidentně blbě. No nic, letíme dál, špatný kurs z papíru ignorujem. Přeletíme takový hvozdek a začínáme se ztrácet. Vpravo od nás jsou 2 jezírka, na mapě nic takového není. Mělo by tam být Hlinsko, ale nejsme nějak sto určit co je co. Nejvíc nás vyvádí z míry ta jezírka, takže nakonec v zájmu pohody na palubě volím "čít" a nastavím na GPS větší rozsah.. Garminova křišťálová koule mocným kouzlem odkrývá okolí a hle, Skuteč máme na třetí hodině. Točím tam a řadíme se do levého okruhu dráhy 31. Rozpočet mi krásně vychází, přistáváme. Lezem z letadla, uklidňujem se a já vracím rozsah GPS tak, abychom na ní nic neviděli.

Po krátké přestávce startujeme a letíme na Vysoké Mýto. Tam točíme na Českou Třebovou, proletíme mezi Zábřehem a Mohelnicí k Uničovu. Nad Uničovem otočíme kurz ke Stichovicím, což máme jako pomocný bod, abychom se s jistotou vyhnuli prostoru kolem Prostějova. Držíme se 300m nad zemí, tak abychom nenarušili TMA. Na Plumlovskou přehradou opustíme ATZ Stichovic a ladíme Vyškov. S hlášením Vyškovu zatím čekáme, až se přehoupneme přes kopečky prostoru LKR2, který dnes není aktivovaný, takže tam můžem. Ve Vyškově neodpoví AFIS, letíme tedy na střed letiště a po kontrole větru zatáčkou nad pytlem se řadíme do první pravého kruhu dráhy 02. Přistáváme v čase 14:51 po 2 hodinách 12-ti minutách čistého letového času. Mám toho nad hlavu, byl to náročný let, ale hodně zajímavý. Kromě jednoho momentu zakufrování, kde nám výrazně pomohla nepřesnost v mapě, nám to šlo výborně, snad se zadaří i příště.