Výcvik pilota ULL(a) na vlastní kůži - díl XX

Den třiadvacátý. Doma jsem si nachystal přípravu na dvě varianty tras poslední úlohy osnovy. První byla shodná s minulou úlohou, druhá pak modifikací s návratovou trasou stejnou jako příletovou, kdyby první trasa nešla realizovat. Po příjezdu na letiště jsem prošel meteo, prostory a NOTAMy. Foukalo 5kts s mírnou boční složkou zleva. Vytáhli jsme Eurostara z hangáru, mezitím jsem se dohodl s Petrem na trase letu (chtěl jsem původní a pod slibem, že dám pozor na prostory, mi ji povolil). Dám si 2 okruhy na rozlétání a když bude vše ok (hlavně přistání, "běda jak nebudeš sedat natažený"), můžu vyrazit do Třebové. Následuje předletová rutina, mnohokrát opakovaná, pojíždění na vyčkávací, úkony, vstup na dráhu a vzlet. Kromě mě je na okruhu ještě Martin s žákem v Koale a motá se tam i aerovlek s Blaníkem s nácvikem mimořádných situací. Startuji chvíli po Koale a protože mám pocit, že ji pomalu ale jistě doháním, rozšiřuju si okruh více než obvykle. Koala sice získá mírný náskok, ale dělají si širší finále, takže jdem na dráhu chvíli po sobě. Třetí okruh opustím za druhou zatáčkou směrem střed letiště a vydávám se na let do Moravské Třebové.

Nad středem letiště si poznamenám čas, zapnu stoky a upravím kurs na první otočný bod - Opatovickou přehradu. Stoupám přímo do slunce, při dosažení 3500 feetů má chladící voda motoru 98 stupňů. Kdybych bych chtěl výš, musel bych do horizontu chvíli chladit motor, mně ale 3500 stačí. Dnes je klid, žádná turbulence, ovšem proti minulému letu je podstatně horší viditelnost. Větrníky u Protivanova nejsou vidět, ztrácejí se kdesi v oparu. Dokonce chvíli přemýšlím, zda to nezabalit a raději nepočkat na lepší viditelnost. Nakonec se rozhodnu letět dál k vrtulím a případně se vrátit, kdybych se necítil. Nad západním okrajem přehrady otáčím doprava na Třebovou, po chvilce vystoupí z oparu větrník. Kontroluju kurz, zatím dobrý, ale kde je sakra ta druhá vrtule? Mají tam být dvě, ne jedna. Jedna je kousek blíž a vpravo, uvnitř aktivního prostoru LKR2. Uhnu doleva a pořádně srovnávám polohu s mapou. Nad přehradou jsem změnil kurz moc brzo a když se přidal snos větru, letěl jsem kam jsem neměl. Správnost opravy potvrzují dva větrníky u Protivanova, právě se vylouply z oparu. Další cesta už byla bez problému, pohlídal jsem si vyklesání abych nenarušil TSA24. Někde nad Rozstáním jsem přeladil na Třebovou a hlásil přílet do ATZ. Odpověď AFISu byla zatím nečitelná, ozývalo se jen praskání.

Jakmile jsem měl letiště na dohled, ohlásil jsem znovu polohu a úmysl přistát, tentokrát jsem již dostal informace na přiblížení a přistání. Zařadil jsem se do pravého okruhu dráhy 26, dostal jsem pořadové číslo 2 na přistání za Cessnou. Posadil jsem Eurostara na dráhu a chystal se vyjet vpravo z dráhy. AFIS na mě houknul, abych vyjel vlevo, tedy jsem opravil a pojížděl jsem zpět na vyčkávací 26. Během pojíždění jsem si zadal do GPSky cílové letiště Vyškov. Samozřejmě, během letu jsem GPS nepoužil, ale den před letem jsem si k ní pročetl manuál, abych kdyby se náhodou vyskytl problém, měl o možnost víc jak ho řešit. Vyčkal jsem dalšího přistání Cessny a po ní odstartoval na okruh. Po druhé zatáčce jsem opustil okruh a náletem na střed LKMT se vydal na zpáteční cestu. Ohlásil jsem opuštění ATZ a přeladil na Brno radar.

Zpáteční cesta byla lahůdkou, letěl jsem přesně, včetně vyklesání a podlétnutí TMA u Ptení. Pak už to bylo jen kousek na Plumlovskou přehradu a další kousek k Brodku. To už jsem přeladil na Vyškov, dostal jsem informace o používané dráze a poté se zařadil do druhé zatáčky pravého okruhu dráhy 02. Za chvíli jsem po hodině a dvaceti minutách letu sednul zpět na vyškovské letiště, čímž jsem završil výcvikovou osnovu.

Na závěr pár čísel z výcviku:

První - seznamovací - let: 8.5.2009
Poslední let osnovy: 16.7.2009
Celkový nálet ve výcviku: 39 hodin 48 minut
Počet startů během výcviku: 309
Počet letových dnů: 23